Vavřín (Laurus nobilis)

Vavřín
(Laurus nobilis)

Vavřín, známý také jako bobkový list, je jedna z nejvýznamnějších starobylých kulturních rostlin. Původně pochází pravděpodobně z Malé Asie, odkud se rozšířil do celého Středomoří. Vavřín je subtropický, stálezelený keř nebo strom a ve své domovině může dorůstat až do výšky 15 metrů a dožívat se i několika set let věku. Řadíme ho do čeledi vavřínovitých. Listy a silice z celé rostliny se využívají v kuchyni, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.

 Listy vavřínu jsou tuhé, kožovité, mohou být podlouhlé nebo oválné. Střídavě rostlé listy jsou na vrchní straně sytě zelené, mírně lesklé a na spodní straně světlejší, s nádechem do šeda a s výrazným žilkováním. Okraje listů jsou lehce zvlněné. Obsahují vonné silice a třísloviny, jejichž množství se během roku mění. V létě je jich méně, a naopak v období klidu (leden – únor) nejvíce. Vonné silice však obsahuje celá rostlina, včetně kořenů. Vavřín je dvoudomá rostlina. Jeho květy jsou nenápadné, světle žlutozelené. Poupata raší po celé délce větviček od března do konce května. Ovšem rozkvétají až na jaře roku příštího. Kvítky s prašníky vyrůstají většinou v paždí listů. Období od kvetení po sklizeň plodu trvá téměř rok a půl. Plodem je oválná lesklá, tmavě hnědá peckovička s jedním semenem.

V našich klimatických podmínkách pěstujeme vavřín v nádobách jako nenáročnou přenosnou rostlinu, která snáší plné slunce i polostín. V polovině května vyneseme vavřín nejprve na několik dnů do polostínu, aby se tzv. otužil. Volíme stanoviště, které je chráněné před silným větrem. Vavřín přesazujeme podle potřeby do klasické zahradní zeminy, kterou můžeme vylepšit pískem a rašelinou. Dno nádoby opatříme drenáží. Jednou za 2 - 3 týdny hnojíme tekutým hnojivem. Četnost zálivky řídíme podle počasí, ale pozor, kořeny nesmí nikdy přeschnout, avšak ani dlouhodobě stát ve vodě! Před příchodem prvních mrazíků rostlinu přeneseme do chladné, světlé místnosti nebo skleníku s teplotou ideálně 5°C – 10°C. V této době omezíme zálivku a nehnojíme. Před zazimováním rostlinu důkladně prohlédneme. Mohou se na ní objevit puklice a rostlinu zlikvidovat během několika dnů. Pokud jsme ještě neposbírali lístky k sušení, volíme raději k hubení i k prevenci prostředky na bázi přírodních olejů.
Vavřín bez problémů snáší řez. Rozmnožujeme ho pomocí semen, řízkováním a oddělením výmladků od rostliny.

Náš tip: k sušení vybíráme listy dvouleté, nepoškozené a sušíme je pomalu ve stínu, aby si udržely svěží šedozelenou barvu. Kvalitně usušené listy si barvu drží, nehnědnou a nežloutnou. Více silic obsahují listy zvlněné, méně ty rovné. Sušené listy mají na rozdíl od čerstvých výraznější aroma. Nejvhodnější doba ke sběru je konec podzimu.