Myrta obecná (Myrtus communis)

Myrta

(Myrtus communis)

Myrta obecná (Myrtus communis) pochází z oblastí okolo Středozemního moře. Zde jsou porosty myrty velmi bohaté a dorůstají výšky až 4 metrů. Je to stálezelený, neopadavý kompaktní keř z čeledi myrtovitých. V našich oblastech myrtu pěstujeme jako pokojovou nebo přenosnou kbelíkovou rostlinu, dorůstající 50 cm a více. Oblíbená je také u pěstitelů bonsají. V rostlině obsažené silice se využívají v lékařství, parfumerii a také při výrobě některých likérů.

Drobné oválné až kopinaté lístky myrty obsahují silice, které vydávají při rozemnutí silnou vůni. Z líce jsou svěže zelené, lesklé a jemně voskové, ze spodní strany matné. Vyrůstají vstřícně z metlovitých větévek a měří 1 - 3 cm. Myrta kvete bílými, vonnými kvítky velkými zhruba 2 cm, s mnoha nápadně čnícími tyčinkami. Pětičetné kvítky vyrůstají z paždí listů jednotlivě na dlouhých stopkách. Rozkvétají od konce června až do pozdního podzimu. Stejně jako listy, také květy obsahují vonné silice. Plodem myrty je drobná, modrofialová až černá bobule na stopce. Obsahuje několik semen. Některé variety myrty mohou mít kvítky s nádechem do růžova, případně různě zbarvené a tvarované listy.
Myrtě se velmi dobře daří v pokoji u okna s přímým světlem. Přes léto ji můžeme umístit venku na prosluněném stanovišti, kde jí dopřejeme vydatnou a pravidelnou zálivku. Chráníme ji však před silným úpalem. Zaléváme vodou převařenou nebo dešťovou, protože příliš tvrdá vápenitá voda jí škodí. Zhruba od května do konce srpna myrtu jednou za týden nebo deset dnů pohnojíme hnojivem, které je určeno kyselomilným rostlinám. Rovněž při přesazení volíme výživný a propustný substrát s mírnou kyselou reakcí. Vhodný je substrát pro rododendrony a azalky. Přesazujeme podle potřeby, ale v případě že je rostlina mohutná, můžeme odebrat pouze svrchní vrstvu zeminy a nahradit ji novou, čerstvou. V zimě myrtě dopřejeme odpočinek v chladnějším pokoji, na chodbě, na schodišti apod., ovšem s dostatkem světla! Postačí teplota kolem 10°C. Pokud ji ponecháme v teple, je potřeba ji jednou za čas osprchovat nebo porosit.
Myrta obecná je rostlina, která velmi dobře snáší řez a tvarování. Poté ovšem méně kvete. Množí se semeny a řízkováním. Polovyzrálé řízky (i s patkou), které odebereme na jaře či počátkem léta, můžeme použít k zakořenění za pomoci růstového stimulátoru.
Myrta je náchylná na některé škůdce a choroby. Dbáme proto na prevenci a při prvotním podezření na mšice, svilušky nebo štítenky použijeme kvalitní postřik na savé a žravé škůdce Prevencí před sviluškou a mšicí je pravidelné rosení rostliny. Při nesprávné zálivce a teplotě myrtu ohrožuje hniloba kořenů.

Náš tip: abychom nepřišli o poupata, je potřeba dodržet zásadu přiměřené a pravidelné zálivky. Kořenový bal nesmí nikdy vyschnout a poté být najednou přelitý. Došlo by k šoku, na který myrta reaguje právě shozením většiny poupat. Myrtě velmi sluší květník nebo obal z přírodních materiálů (terakota, keramika, dřevo).