KOKEDAMA

Kokedamy pochází z Japonska, kde jsou vyráběny tradiční technikou. Kokedama v doslovném překladu znamená mechová koule. Původ není zcela objasněn, avšak existuje teorie, že pocházejí z bonsají, které byly v Japonsku velmi populární. Pěstitelé v Japonsku umísťovali kokedamy do misky nebo na talíř.

Pro výrobu jsou nejsnadnější a nejvhodnější vlhkomilné rostliny. Substrát drží lépe pohromadě, snadno z něj uděláme kouli a nerozpadá se. Zatímco substrát pro suchomilné druhy obsahuje více písku a rozpadá se. Vlhkomilné rostliny vyžadují substrát jílovitější, ve kterém se daří zejména kapradinám, lopatkovcům, asparágusům, potosům, břečťanům a dalším druhům. Pro začátečníky je vhodný výběr rostlin, které nejsou velmi křehké a přesazování dobře snáší. Zkušenější pěstitelé můžou sesadit i několik různých rostlin, které společně porostou. Výběr druhů je v tomto případě velmi důležitý.

Pro výrobu kokedam není až tak důležitý výběr rostlin, ale přizpůsobení potřebám pro jejich pěstování. Je možné použití substrátu určeného pro pokojové rostliny, které jsou běžně k dostání. Substrát zabalíme do mechu, převážeme provázkem a tím je kokedama připravena pro sázení rostliny. Základem pravé kokedamy je japonský černý jíl keto, známý také pod názvem ketotsuchi. U mnoha rostlin je možné jej nahradit také rašelinou, která se používá do substrátu. Rašelina pojme hodně vody, ale také velmi rychle vysychá, což nebude vhodné pro vlhkomilné druhy. Rostliny zavěšené v prostoru rychle vysychají a proto jsou také pěstovány v nádobách, které nevětrají a nepropouští vodu.

Japonský černý jíl je k výrobě nejvhodnější. K jílu se přidává rašeliník, který má schopnost vázat vodu, zeolit vázající živiny a pemza či perlit, které okysličují kořeny a granulované hnojivo, které postupně uvolňuje živiny. Není vždy potřeba využít všechny zmíněné složky. Rostlinu, kterou chceme využít pro výrobu kokedamy necháme lehce proschnout, což nám umožní snazší manipulaci. Je třeba dát pozor na kořeny, s nimiž musíme zacházet velmi opatrně.

Četnost zálivky záleží na druhu rostliny a na podmínkách, ve kterých rostlinu pěstujeme. Nejjednodušeji zjistíme potřebu zálivky potěžkáním kokedamy, zda není mechový bal příliš lehký, což značí suchost. Zalévání provádíme asi jednou za týden tak, že postavíme kokedamu do misky s odstátou vodou. Několik minut postačí, aby kokedama nasákla vodu, dáme ji odsát na talíř a opět ji zavěsíme. Nenecháváme ji ve vodě příliš dlouho, substrát by začal vyplavovat živiny. Během vegetace ji ideální rostliny přihnojovat. Hnojíme roztokem, který použijeme v zálivkové vodě nebo je možné využít tyčinková hnojiva.

Kokedamy jsou vhodné do všech prostorů, kde vyniknou a oživí dané místo. Nejčastěji jsou zavěšovány do prostoru, kde by běžné hrnkové rostliny nebylo možné umístit. Další možností je usazení kokedamy na talíř, kde bude zajímavým netradičním doplňkem.