Granátovník (marhaník obecný, Punica granatum, Punica granatum Nana, Punica granatum Flore Pleno)

Granátovník 

(Punica granatum, Punica granatum Nana, Punica granatum Flore Pleno) atd.

Granátovník je nízký stromek nebo bohatě větvený keř s nádherně šarlatovými až červenými květy připomínajícími trumpetku. Plodem je granátové jablko. Granátovník patří do čeledi marhaníkovitých. Jeho domovinou je pravděpodobně střední Asie, odkud se dostal do Středomoří až na sever Afriky. Vyhovuje mu subtropické klima, které se střídá s chladnými teplotami v zimě.

V našich podmínkách se nejlépe daří nižší formě granátovníku, odrůdě Punica granatum Nana. Má drobné světle zelené lístky, které se během podzimu vybarví do zlatožluta, poté opadají. Mladé výhony mají atraktivní bronzové vybarvení a drobné trny. Granátovník nakvétá postupně od května do října, plody dozrávají postupně od konce srpna. Není výjimkou, že na jedné rostlině vidíme květy a plody zároveň.

Granátovník potřebuje světlé a teplé stanoviště. Horká léta, která se v našich končinách poslední roky vyskytují, mu plně vyhovují. Můžeme ho tedy letnit. Vybereme mu stanoviště na plném slunci. Na jaře, asi v březnu, začneme postupně přihnojovat. Rostlina obrazí mladými lístky a novými výhony. Je vhodné je přištipovat, aby granátovník zhoustl a vytvořil kompaktní keř. Čím více rostlinu na jaře zaštipujeme, tím více se dočkáme bohaté násady květů. Vyvarujeme se ale hlubokému sestřižení, připravili bychom se o květy. Pokud bychom se rozhodli pro pěstování stromku, vybereme si výhon, ze kterého zapěstujeme kmínek tím, že odstraníme všechny boční výhony a ponecháme jen vrchní větvičky. Ty musíme taktéž zaštipovat, aby se postupně rozvětvovaly a vznikla z nich korunka. Tento způsob je složitější, ale není nemožný a výsledek stojí za to. V průběhu vegetace je zálivka hojná, prospívá mu občasné rosení nebo sprchování. Samozřejmě nezapomínáme na hnojení. U granátovníku dodržujeme časové rozmezí zhruba jeden měsíc. Vyhovují mu organická,ale můžeme použít i některé z nabídky minerálních hnojiv. Sadíme do půdy, která je kyprá, s obsahem rašeliny a kompostu. Mladé granátovníky přesazujeme každé dva roky, starší rostliny v intervalu čtyř až pěti let. Stejným způsobem pěstujeme granátovník v pokojových podmínkách. Dbáme pouze na to, abychom zvolili slunečné místo, vhodné je jižní a jihozápadní okno. Vyvarujeme se průvanu.

Již jsme se zmínili, že granátovník je opadavá rostlina. Proto na podzim rostlinu přeneseme do chladné místnosti a omezíme zálivku a ukončíme přihnojování. Protože není přes zimu olistěný, nepotřebuje tolik světla. Můžeme ho tedy zimovat ve sklepě nebo na schodišti. Teplota, která je vhodná k přezimování granátovníku se pohybuje v rozmezí 5°C – 10°C. Granátovník je poměrně odolná rostlina, ale můžou ji potrápit červci, vlnatky nebo puklice. Obzvlášť, pěstujeme – li rostlinu přes léto venku. Jsou to úporní škůdci, proto ji před přenesením do interiéru řádně zkontrolujeme. Škůdci se mohou ukrývat v paždí lístků a u kořenového krčku.

Množení granátovníku je možné na jaře pomocí lehce dřevnatých řízků. Lze také vyzkoušet množení semeny.